Internet Hotline - Informace pro rodiče

Pokud hovoříme na téma „děti, počítačová bezpečnost a fotografie“, pak nám nejčastěji přijdou na mysl snímky s dětskou pornografií – nebo s tzv. normální pornografií, ovšem v dětských rukách. Celý problém je ale mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Předně je zapotřebí si uvědomit, že i z obyčejné fotografie lze vyčíst mnoho informací – často i osobních. „Nevinné“ nejsou ani rodinné snímky: automobil napoví, jak je na to rodina ekonomicky, snímek z ulice může prozradit adresu – stejně jako fotografie z okna dětského pokojíku s výrazným panoramatem známého města.

Další nepříjemné nebezpečí mohou představovat snímky z různých oslav a párty. Nejeden rodič už měl problémy s tím, že jeho nezletilá ratolest pózovala na internetových stránkách se sklenkou alkoholu v ruce. Stalo se např. v americkém Oregonu, kde měla matka 17letého mladíka opletačky s úřady poté, co syn zveřejnil fotografie a poděkování za to, že mu na oslavu sedmnáctých narozenin koupila sud piva.

Navíc si děti a mládež málokdy uvědomují, jaké následky může zveřejňování různých soukromých fotografií v budoucnu mít. Tím, že veřejně vystaví na odiv své soukromí a své úlety, tak mohou mít kdykoliv v budoucnu problémy. Pokud se třeba vydají na dráhu politiků, pak si za pár let bulvární tisk s chutí smlsne na pikantních fotografiích s doby nerozvážného mládí.

A nejde přitom jen o politiky: dnes si uchazeče o práci „lustrují“ s pomocí internetu prakticky všichni zaměstnavatelé. Dali tak vzniknout novému druhu firem, které se specializují na „zametání stop“ na internetu. Tedy které na zakázku vstupují do jednání se správci serverů a odstraňují nevhodné fotografie či další obsah, který by uchazečům o práci mohl uškodit. V tomto odvětví se ale zapomíná, že internet není místem, kde by se něco mohlo beze stopy a navěky ztratil. A že dohledání některých informací může být složitější, nicméně nikoliv nemožné. (Viz třeba při vyhledávání přes Google nenápadná funkce „archiv“, která umožňuje prohlížet i neexistující www stránky.)

Dalším problémem mohou být již výše zmíněné fotografie s pedofilní tématikou: buď pořízené během zneužívání nebo třeba i vlastní (což je bohužel smutný fenomén poslední doby, protože mnoho dětí pochopilo, že fotografie sebe sama mohou být zajímavým obchodním artiklem – bohužel nevidí hlubší souvislosti toho, když své tělo dobrovolně od útlého věku prodávají). Ani takovéto fotografie z internetu nikdy nezmizí a mnoho obětí (sebe)zneužívání pak dlouhé roky žije s traumatem z toho, kdy a kdo z blízkých, přátel či spolupracovníků tyto fotografie odhalí.

A nakonec informace ještě o jednom „fotografickém“ fenomému z poslední doby. Čím dále častěji se na internetu objevují pedofilní koláže: tedy (na první pohled nerozpoznatelné) montáže různých těl a obličejů. Pedofilové si tak vybíjejí svoje choutky nikoliv na neznámých dětech, nýbrž na „holčičkách odvedle“. Např. školy ve Velké Británii právě z tohoto důvodu stáhly z webů třídní fotografie (sloužily pedofilům coby zdroj informací) a stejně tak se mnohdy rodičům nedoporučuje zveřejňovat fotografie svých ratolestí volně na internetu. Nebo je alespoň chránit heslem tak, aby k nim měl přístup pouze vybraný okruh uživatelů.

Jen pro úplnost dodáváme, že dle statistik Interpolu je beztak drtivá většina fotografií s pedofilní tématikou modifikovaná. Prostě proto, aby se zneužívané děti „tvářily šťastně“…