V původním významu znamená anglické slovíčko „stalking“ stopování – nejčastěji zvěře. V dnešním světě ale dostalo zcela nový význam: jde o štvanici na člověka.
Podobně jako v mnoha jiných případech nejde o žádný nový nebo revoluční úkon – stalking zde existoval už dávno, a to bez ohledu na nové technologie jako jsou mobilní telefony nebo počítače. Tyto technologie ovšem možnost pronásledování obětí velmi zjednodušily. Automatické programy jsou např. schopné volat s předpřipravenými vzkazy na telefon oběti dnem i nocí třeba každých patnáct minut. Nebo jsou schopné generovat každou minutu jednu SMS zprávu. Nebo během dne poslat tisíce e-mailů na jednu schránku elektronické pošty, kterou tak beznadějně zahltí.
Stalking přitom není o jednorázovém obtěžování, ale jde o opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat svoji oběť. Ta přitom agresora může, ale také nemusí znát. Své by o tom mohly vyprávět třeba různé miss, celebrity a herečky, které dostávají květiny od neznámých ctitelů – od mnohých pak prokazatelně opakovaně. Už jen pocit, že je Vám „někdo v patách“ a že sleduje každý Váš krok, přičemž my o něm nevíme zhola nic, jistě nepatří mezi nejpříjemnější.
My se ale nechceme bavit o stalkingu na úrovni celebrit, které jsou zpravidla dospělé, chráněné nebo mají možnost se chránit a bránit. Ale o stalkingu na úrovni dětí, které mohou být paradoxně jeho obětí stejně jako jeho iniciátory. Statistiky suše konstatují, že 2 až 8 procent dětí se stává obětí stalkingu. Situace je o to horší, že děti často nevědí, jak se bránit nebo jak by se měly zachovat.
Proto je dobré je preventivně seznámit s některými zásadami sebeobrany:
- Pokud je to je trochu možné, identifikujte stalkera (útočníka). Anonymita je jeho velkým přítelem, naopak prozrazení značně otupuje jeho útočné hroty.
- Jasně dejte stalkerovi najevo, že o jeho projevy nemáte zájem a že jste připravenou celou situaci důrazně řešit. Pozor, nepouštějte se s ním do diskuse, neodpovídejte na SMSky, nepřijímejte výzvy ke schůzkám… Reakce na podněty stalkera je povzbuzuje.
- Neváhejte situaci důrazně řešit – ve spolupráci se školou, dalšími dospělými a nebude-li zbytí, pak třeba i s policií.
- Uchovejte všechny projevy obtěžování (e-maily, SMSky…) – mohou se hodit jako důkazní materiál.
- Neváhejte změnit chování a zvyky – včetně e-mailové adresy nebo telefonního čísla.
- Využijte technické prostředky: blokování telefonických hovorů, filtraci e-mailů…
- Zajistěte obtěžované osobě určitý způsob ochrany – třeba doprovod ze školy. Informujte pedagogický dozor o potřebě zvýšeného dohledu apod.