Eva často navštěvuje chatovací místnosti na internetu. Zde se také seznámila s Adamem. Jeho vtip jí imponoval, takže nezůstalo pouze u „nevinného povídání“. Za chvíli už spolu komunikovali i v neveřejném prostředí, vyměnili si soukromé e-maily a mobilní čísla. I fotografie, které Evě jí poslal, vypadaly krásně. Mladík u krásného domu, automobilu, na mořské pláži... A tak Eva byla ráda, když jí nabídl osobní setkání. Adam měl jedinou podmínku: chtěl Evu překvapit, a tak ji požádal ať přijede sama vlakem do místa jeho bydliště. STOP! Před každou schůzkou s osobou, kterou jste poznali na internetu, je nutné přijmout určitá „bezpečnostní opatření“. Nikdy nechodit na schůzku sám (alespoň s kamarádem – a někomu dalšímu říci, kam a proč jdeme), stýkat se ve známém prostředí, nikoliv na osamělých místech atd.
Karel bývá doma u počítače často sám, rodiče jsou v práci a nemají na něj věčně čas. Jednou se ozval (telefonicky, e-mailem…) rozrušený pán, který se představil jako bankovní úředník. Hovořil něco o problému, který je s bankovním kontem jeho rodičů a který je potřeba obratem vyřešit. Prý se rodičům nemůže dovolat, což Karel ostatně chápal – ani na jeho telefonáty často neměli čas. „Bankovní úředník“ ale dostal nápad: problém mohou vyřešit společně, stačí když mu Karel sdělí určité údaje… STOP! Nikdy nevíte, s kým komunikujete, pokud dostatečným způsobem neprokáže svoji totožnost – což přes telefon nebo e-mail půjde těžko. Toto je velmi typický útok s cílem získat přihlašovací atributy k internetovému bankovnictví: pod záminkou problémů a stresu je z někoho podvodně získat a účet následně vybrat.
Monika ráda brouzdala na internetu – byl to jeden z mála způsobů, jak mohla „neškodně“ zabíjet čas v maloměstě, kde žila. K jejím zálibám patřilo vyplňování různých anket a dotazníků. Občas se na ni usmálo štěstí a vyhrála nějakou drobnost (propagační předmět, volný přístup na placené stránky apod.). Až jednou… STOP! Uvědomte si, že každé vyplnění dotazníku rovná se prozrazování osobních údajů, resp. že je používáte namísto platidla. Pokud je něco inzerováno ZADARMO, pak je to bez jakýchkoliv dalších podmínek. Jinak jsou platidlem právě osobní údaje a jejich zneužití bývá z dlouhodobého hlediska mnohem bolestivější než finanční ztráta.
Josef trpěl – jako ostatně většina jeho vrstevníků – stálým nedostatkem finančních prostředků. Proto ho zaujal inzerát „vysoký výdělek, pár hodin týdně práce, podmínkou účet v té a té bance“. Když se dozvěděl náplň práce, zaradoval se: na účet mu budou chodit peněžní částky od místních zákazníků, které bude přeposílat dále, samozřejmě poté, co si z nich strhne svoji desetiprocentní provizi… STOP! Takovéto metody často používají různé zločinecké gangy pro to, aby jednoduše „přelily“ peníze do zahraničí. Okradou místní uživatele internetového bankovnictví v jedné bance tím, že uskuteční převod v rámci jedné banky (proto ta podmínka účtu v konkrétní bance), což jde poměrně. Odeslat peníze do zahraniční pak pomáhá nastrčený „bílý kůň“, v daném případě mladík jménem Josef.








